Význam Konkordátní smlouvy NVLČs a Velké lóže “Lessing ze den drei Ringen” pro spolupráci českého a německého zednářství.
Ctihodný stoliční mistře, milí hosté, milí bratři ve všech stupních a hodnostech,
Setkáváme se zde na základě oslav 80. Výročí konkordátní smlouvy mezi českými a německými velkými lóžemi, přesněji mezi Velkou lóží „Lessing zu drei Ringen“ a NVLČs, a tím první oficiální smlouvou o spolupráci českých a německých bratří. Smlouva byla navíc učiněna v době velmi těžké, kdy němečtí bratři ukázali velkou statečnost dostát základům „Starých povinností“ v jednotném řetězu bratří, proti tlaku Národní mateřské lóže“ Zu den drei Weltkugeln“, která již tuto spolupráci zakazovala.1)
Byla to smlouva dvou svrchovaných zednářských mocností v ČSR o bratrské podpoře a spolupráci o vzájemném ohlašování hledajících a o upozornění hledajících o možnosti využít i lóží jiné národnosti. Protože obě velké lóže pracovaly jiným ritem (německá jánským, česká skotským) byl vytvořen pro společné práce německou lóží „Heimat zu der drei gekrönten Sternen“ v Ústí nad Labem zvláštní rituál.
Rádi bychom navázali na tuto spolupráci i tímto detailem, kdy ke slavnostní první společné práci přivážíme česko-německý rituál, který by měl na tuto tradici navázat.
Proč tedy slavnostní práce zde na německé půdě Zittau, Bautzen, Görlitz. Ta myšlenka vznikla hledáním zednářských kořenů v severních Čechách s možností obnovení historických vztahů na tomto území a možným obnovením spolupráce.
Vraťme se tedy do konce 19. století, kdy na území Čech působily hlavně lóže pod Velkou lóží Německa, kdy zdroje českého zednářství nalézáme v Žitavě (Zittau) u lóže „Friedrich August zu den drei Zirkeln“ , v Drážďanech ( Dresden ) u lóže „Zu den drei Schwestern und Asträa zur grünenden Raute“ v Altenburgu u lóže „ Archimedes zu den drei Reisbretern“ a Hofu u lóže „Zum Morgenstern”. Ty byly v čilém styku s pražskou lóží „Hiram u tří hvězd“ kam přešli bratři Amicitie a Harmonie, kde hlavní organizátor zednářskké práce do l.: Fiedrich August zu drei Zirkeln byl např. br.: V,Uhlíř. 2)
Přišla však válka a naše svazky se porušili. Německé lóže v Čechách netvořili žádnou jednotnou strukturu a spolupráce v těchto letech byla poněkud ledová. Naše vztahy se ještě více ochladily odchodem všech českých bratří právě z „ Hiramu „ . Navíc čeští zednáři v nadšené poválečné době rychle vytvořili Velkou lóži a Nejvyšší radu. Pro německé lóže v tomto prostředí byla znatelná nechuť se angažovat mezinárodně. Nebylo s kým. Anglie, Francie, Spojené Státy, nejsilnější zednářské mocnosti byly zároveň vítězi ve světové válce. Přesně pravý opak byla česká strana. Můžeme to popsat větou: dělejme to jedno jak, hlavně jinak než Němci. Ať se jednalo o rituály nebo mezinárodni vztahy. Také proto zakládáni či vnášení světla do českých LL bylo z Francie, Itálie, Jugoslávie, velmi nejednotné. Rozhodující bylo posléze vytvořit jednotný česky rituál. Bylo usneseno, že bude použit skotský rituál. Vytvořil jej Jaroslav Kvapil, básník a ředitel Národního divadla. Podle tohoto rituálu pracuje v České republice většina LL. dodnes.
Němečtí zednáři však měli dlouholetou zkušenost a silnou tradici. Konsolidací německého zednářstva v Československu se začíná vytvářet nová německá Velká lóže „Lessing zu drei Ringen“, která je založena dne 23.10.1920. Vzniká tedy z výše jmenované l.: „Hiram zu den drei Sternen“ a „Harmonie“ ( od roku 1874 spíše známá jako „ Prager Bruderkreis“ ). Je založena patentem německé velelóže „ Zur Sonne“ v Bayreuthu a začíná pracovat. V Praze pod německou velkolóží„ Lessing zu den drei Ringen“ to jsou lóže „Hiram zu den drei Sternen“, „ Harmonie“, Freilicht zur Eintracht“, „Adorinam zur Weltkugel“ ,“ Wahrheit und Einigkeit zu drei gekrönten Säulen“ a k tomu vzniká společné česko-německé sdružení „Quatuor Coronati coetus Pragensis“. Roku 1934 k velkolóži Lessing zu den drei Ringen“ v Československu již patří 29 lóží a 1 kroužek s počtem 1470 členů. Doc. Čechurová píše ve své knize 3) , že se v podstatě nešlo přehlížet navzájem. Němečtí zednáři byli svými aktivitami na poli vzdělávacím, badatelském, sociálním i organizačním pro české velkým zdrojem inspirace, i když si to někteří nechtěli přiznat. Můžeme dokonce pozorovat určité pozitivní, motivující soupeření či závodění. Z těchto závodů v mnoha ukazatelích vycházeli lépe zednáři němečtí, což mělo své subjektivní a objektivní příčiny. Bylo to dáno větší historickou tradicí, v jejím důsledku větší zkušeností i početní převahou, ale nejen to. Svou roli sehrálo i sociální složení lóží, kdy na české straně se zednáři stávala především univerzitní inteligence a vysoké státní úřednictvo, a na druhé straně to byli spíše advokáti, podnikatelé, továrníci. Navíc berme v úvahu, že německé mentalitě spíše vyhovuje účast v uzavřených striktně hierarchizovaných až „aristokratických“ společnostech, přitom neméně významný aspekt je, že svépomocí a bratrskému kruhu je blízký mentalitě židovské, jež byla v německých lóžích převažující.
Vzájemná informovanost v zednářských časopisech „Svobodný zednář“ a „Die drei Ringen“, návštěvy, přednášky a velmi úzká spolupráce v Quatuor Coronati, dokonce Edvarda Beneše ( tehdy poslance parlamentu a blízkého spolupracovníka prezidenta T.G.Masaryka ) vedla ke stále většímu sbližování zednářství českého a německého. Zlomovým mezníkem byl večer dne 14.3.1929, kdy se uskutečnila hromadná návštěva Lennhofovy přednášky v pražské lóži Adorinam, která byla zcela již neignorovatelná a dále společná práce 15.5.1930 při vnesení světla do nového chrámu německých lóží v Praze, do Lessingheimu v Trojanově ulici. K tomuto aktu se váže i provolání Velikého Mistra Ladislava Tichého, který vybízel k práci na sbližování národů a oceňoval ty české zednáře, kteří se tak chovají. V této době začala skoro příkladná spolupráce nejen jednotlivých bbr.:, ale i celých lóží. Chtěli bychom na tomto místě připomenout navázanou příkladnou spolupráci celé l.: Národ ( jíž členové jsou i na tomto shromáždění ) s německou l.: Munificentia v Karlových Varech, kde působilo několik lékařů z této lóže včetně Jiřího Syllaby.
Veškerá velmi intenzivní společná česko- německá zednářská aktivita tedy vyústila dne 26.4.1934 při podpisu Konkordátní smlouvy mezi Národní Velkou lóží Československou a Velkou lóží „ Lessing zu den drei Ringen“ . Prolomily se tím brány i vyšších stupňů, které janské zednářství německé neznalo, a němečtí zednáři se již mohli ucházet o povýšení na 4 -33. stupeň.
Konkordátní smlouvou se:
1. Uznávají vzájemně
2. Zavazují se k vzájemné podpoře, k udržování bratrských styků a usilování o větší sbližování a porozumění
3. Zavazují se k vzájemnému ohlašování hledajících, a že budou upozorňovat hledající opačného jazyka, že existuje lóže česká či německá
4. Zavazují se, že zachovají plně nepolitickou povahu a nebudou přijímat do svých řad takových mužů, kteří by byli organizováni v uskupeních, která „ pro pro soužití lidí a národů neuznávají demokratických zásad rovnosti, volnosti bratrství, ale chtějí se řídit násilím a utlačováním jednotlivců, tříd, ras a národů.
Tím se otevřela plná spolupráce českých a německých bratří, podle bodu č.2 tedy podporuje vzájemnou spolupráci, vzájemné návštěvy lóží, společnými přednáškami i společnou badatelskou činností usiluje o větší bratrské sblížení . I když tuto spolupráci opět přetrhla válka, myslíme si, že nastává čas opět tuto spolupráci obnovit. Snad to není ani náhoda, že se zde setkáváme naprosto přesně po 80-ti letech po podpisu této významné smlouvy (26.4.).
Někteří naši bratři už zahájili aktivitu na budování možného prostoru kulturního a společenského setkávání v Zittau, pokračujeme návštěvami na přednáškách v Zittau a bratrskými návštěvami v lóži v Görlitz. Věřím, že bude naším společným přáním pokračovat v myšlenkách této historické Konkordátní smlouvy i do budoucna společnými návštěvami prací nejen zde v Německu, ale vašimi návštěvami na práci např. německy mluvící lóže „La Sincérité“ v Praze, společnými kulturními akcemi i sblížení bratří v tomto regionu.
Praha, 2014
1) Das Blaubuch der Weltfraumarerei – 1934 str. 84: Präambel:
1. die Ablehnung jeder Beziehungzu zu ausländische Verbänden
2. Die Ablehnung jedes Nichtdeutschstämmigen in unsere Reihe
4. Die Ablehnung alles Undeutschen in dem Symbolkult unseres Ordens … )
2) Čechurová Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX století, Libri 2002, str.70
3) Čechurová Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX století, Libri 2002, str.277
Bedeutung des Konkordats zwischen der „Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der GL „Lessing zu den drei Ringen“ für die Zusammenarbeit zwischen tschechischer und deutscher Freimaurerei.
Petr Kabeš , Worshipful Master, Quatuor Coronati, l∴ No.9, OrientPraha
Ehrwürdigster Grossmeister, liebe Brüder in allen ihren Graden und Ämtern,
wir treffen uns heute aufgrund des 80-jährigen Jubiläums des Konkordates zwischen der tschechischen und deutschen GL auf dem Gebiet der Tschechoslowakei – genau gesagt zwischen der Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der Großloge „Lessing zu den drei Ringen“. Es war der erste offizielle Vertrag zwischen tschechischen und deutschen Brüdern. Der Vertrag wurde in sehr schwerer Zeit abgeschlossen, wobei die deutschen Brüder eine sehr mutige Entscheidung gezeigt hatten, sich in die Bruderkette aufgrund der Alten Pflichten einzureihen. Sie handelten damit gegen den Druck der Großen National-Mutterloge „Zu den drei Weltkugeln“, die diese Zusammenarbeit schon verboten hatte.[1])
Es war ein Vertrag zwischen zwei souveränen Obedienzen in der Tschechoslowakei über die brüderliche Unterstützung und Zusammenarbeit, über das gegenseitige Melden von Suchenden und über Hinweise auf die anderssprachigen Logen. Da die beiden Großlogen in verschiedenen Ritualen arbeiteten – die deutsche nach dem Johannisritual und die tschechische nach dem Schottischen Ritual – wurde für die gemeinsame Arbeit in der Loge „Heimat zu den drei gekrönten Sternen“ i.O. Aussig ein Sonderritual ausgearbeitet. Wir möchten auf diese Zusammenarbeit auch mit diesem Detail anknüpfen. Deshalb brachten wir zu der heutigen Arbeit auch ein deutsch-tschechisches Ritual mit. Warum also diese Arbeit auf dem deutschen Boden Görlitz, Zittau, Bautzen? Die Idee ist durch die Suche nach den Freimaurerwurzeln in Nordböhmen entstanden und wir wollen in den historischen Beziehungen in diesem Gebiet weitermachen.
Also wir versetzen uns ins Ende des 19. Jahrhunderts, wo die Logen auf dem Gebiet Böhmens hauptsächlich unter den deutschen Großloge gewirkt haben. Die Quelle für die tschechischen Freimaurerei finden wir in den Logen „Friedrich August zu den drei Zirkeln“ i.O. Zittau, „Zu den drei Schwertern und Asträa zu grünenden Raute“ i.O. Dresden, „Archimedes zu den drei Reisbrettern“ i.O. Altenburg und „Zum Morgenstern“ i.O. Hof. Diese Logen waren im lebhaften Kontakt mit der Prager Loge „Hiram zu den drei Sternen“. In diese Logen sind die tschechischen Brüder aus „Amicitia“ und „Harmonie“ übergetreten. Der Hauptorganisator war Bruder V. Uhlir.[2]
Dann ist der erste Weltkrieg ausgebrochen und die Verbindungen wurden abgebrochen. Die deutschsprachigen Logen hatten keine einheitliche Struktur und die Zusammenarbeit wurde auf Eis gelegt. Verschlechtert hatte sich die Lage nach dem Abgang der tschechischen Brüder gerade aus der Loge „Hiram“. Die tschechischen Brüder haben in der euphorischen Zeit nach dem Kriegsende schnell eine eigene Großloge und einen Obersten Rat des Schottischen Ritus gegründet.
Zugleich war bei den deutschen Brüdern eine totale Unlust vorhanden, sich international zu engagieren. Es stand die Frage: Mit wem? England, Frankreich, die Vereinigten Staaten, die stärksten Freimaurermächte waren auch die Sieger im Weltkrieg.
Genau das Gegenteil waren da die Tschechoslowaken. Ich habe den Zustand mit dem Satz definiert: „Egal, wie, vor allem anders als die Deutschen, ob sich um ein Ritual oder die internationalen Beziehungen handelte.“ Auch die Gründung, oder Lichteinbringung in die Logen, war ein Chaos. Tschechische Logen wurden aus Frankreich, Italien, Jugoslawien, gegründet. Sie arbeiteten nach verschiedenen Ritualen. Es wurde beschlossen, einheitliches Ritual zu benutzen. Geschrieben wurde dieses nach schottischem Vorbild von Jaroslav Kvapil, Dichter und Direktor des Nationaltheaters Prag. Nach diesem Ritual arbeiten in der Tschechischen Republik die meisten Logen bis heute.
Da die deutschen – besser gesagt die deutschsprachigen Brüder – langjährige Erfahrungen und Tradition hatten, ließ die Konsolidierung auf sich nicht lange warten. Die Gründung einer neuen Großloge „Lessing zu den drei Ringen“ i.O. Prag wurde am 23. Oktober 1920 durch die Großloge „Zur Sonne“ i.O. Bayreuth vollgezogen. Zu dieser Großloge gehörten die Logen „Hiram zu den drei Sternen“, „Freilicht zur Eintracht“, „Adoniram zur Weltkugel“, „Wahrheit und Einigkeit zu drei gekrönten Säulen“ und die Vereinigung „Quatuor Coronati coetus Pragensis“. Im Jahre 1934 gehörten zur Lessing-Großloge in der Tschechoslowakei schon 29 Logen und ein Zirkel mit gesamt 1470 Brüdern.
Die Historikerin Dozentin Jana Cechurova schreibt in ihrem Buch „Die tschechische Freimaurerei in XX. Jahrhundert“ (libri 2002) auf der Seite 277:
„Man konnte sich nicht gegenseitig übersehen. Die deutschen Freimaurer waren mit ihren Aktivitäten auf dem Feld Bildung, Forschung, Soziales und Organisation für die tschechischen Brüder eine große Inspirationsquelle, obwohl es manche Brüder nicht zugeben wollten. Man kann sogar manche bestimmten positiven Aspekte oder sogar Wetteifer beobachten. Aus diesem Wettbewerb sind in vielen Fällen die deutschen Freimaurer als Sieger hervorgekommen, was objektive und subjektive Gründe hatte. Es war mehr Tradition, größere Erfahrung, mehr als die doppelte Anzahl der Mitglieder und auch das soziale Umfeld. Auf der tschechischer Seit war es die Intelligenz der Universität, höhere Staatsbeamte und Künstler, auf der deutschen Seite Anwälte, Unternehmer, Kaufleute und Industrielle. Zusätzlich der deutschen Mentalität entspricht eher die Mitgliedschaft in streng organisierter bis aristokratischen Gesellschaft. Und nicht zu vergessen die Selbsthilfe und brüderlicher Kreis steht nahe der jüdischen Mentalität, die sehr stark, wenn nicht überwiegend, in den deutschen Logen vertreten war.“
Die gegenseitige Information in Freimaurerzeitschriften „Svobodny zednar“ und „Die drei Ringe“, Besuche, enge Zusammenarbeit im Quatuor Coronati, Vorträge z.B. von Dr. Eduard Benes – damals noch Parlamentsabgeordneter und sehr naher Mitarbeiter des Staatspräsidenten T.G. Masaryk und später auch selbst Staatspräsident – führten zu langsamen Annäherung. Höhepunkte waren der Besuch und der Vortrag von Bruder Lennhof in der Prager Loge „Adorinam“ am 14.03.1929 und besonders die Einweihung des neuen Logenhauses der Lessing-Großloge am 15.05.1930. Bei diesem Akt wurde auch die Proklamation des tschechischen Großmeisters Frantisek Tichy, sich zur Annäherung zwischen den Völkern zu bekennen und gleichzeitig die Brüder zu würdigen, verkündet. Zu dieser Zeit begann eine beispielhafte Arbeit nicht nur einzelner Brüder, sondern aber auch gesamter Logen. Ich möchte an dieser Stelle die Brüder der Loge „Narod“ viele ihrer Nachfolger sind auch heute anwesend, erinnern. Die Loge hat mit der Loge „Munificentia“ i.O. Karlsbad enge Beziehungen gehabt. Viele Brüder waren Ärzte, wie z.B. Bruder Jiri Syllaba, der erste tschechischer Großmeister, nach dem Jahre 1990. Diese Aktivitäten haben ihren Höhepunkt erreicht bei der Unterschrift des Konkordats am 26.April 1934 zwischen der „Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der Großloge „Lessing zu den drei Ringen“. Damit wurden auch die Schranken für deutsche Freimaurer zu Graden 4 – 33 des Schottischen Ritus geöffnet. Diese weiterführenden Grade kannten die deutschen Freimaurer in Böhmen nicht.
Ich wiederhole die wichtigsten Punkte des Vertrages nochmals:
- Die gegenseitige Anerkennung
- Gegenseitige Unterstützung, brüderliche Kontakte
- Gegenseitige Meldungen über die Suchende mit der Möglichkeit ein Veto einzulegen
- Eine Verpflichtung zur nichtpolitischen Plattform und Absage aller rassistischen nichtdemokratischen Formen in Freimaurerei auf dem tschechoslowakischen Gebiet.
So wurde das vollkommene Zusammenleben gestartet. Nur für ein paar Jahre, bis es durch den Krieg unterbrochen wurde.
Wir glauben, dass jetzt die richtige Zeit ist, diese Zusammenarbeit zu erneuern. Es ist kein Zufall, dass wir uns hier nach genau 80 Jahren nach der Unterschrift, treffen. Manche unserer Brüder haben schon mit dem Aufbau des kulturellen und gesellschaftlichen Treffens in Zittau und Görlitz begonnen. Wir wollen im Geiste dieses Konkordats an die brüderlichen Besuche zu Tempelarbeiten und Vorträgen anschließen. Diese Zusammenarbeit soll weiterblühen, auch mit eurem Besuch in Prag, vielleicht bei unserer deutschsprachigen Loge „Sincerite“.
Petr Kabes, Grossbibliothekar
[1] Das Blaubuch der Weltfreimaurerei – 1934 Seite 34. Präambel
a) die Ablehnung jeder Beziehungen zu ausländischen Verbänden
b )Die Ablehnung jedes Nichtdeutschstämmigen in unseren Reihen
c) Die Ablehnung alles Undeutschen in dem Symbolkult unseres Orden
[2] Cechurova Jana: Cesti svobodni zednari ve XX. stoleti Libri 2002, Seite 70
Význam Konkordátní smlouvy NVLČs a Velké lóže “Lessing ze den drei Ringen” pro spolupráci českého a německého zednářství.
Ctihodný stoliční mistře, milí hosté, milí bratři ve všech stupních a hodnostech,
Setkáváme se zde na základě oslav 80. Výročí konkordátní smlouvy mezi českými a německými velkými lóžemi, přesněji mezi Velkou lóží „Lessing zu drei Ringen“ a NVLČs, a tím první oficiální smlouvou o spolupráci českých a německých bratří. Smlouva byla navíc učiněna v době velmi těžké, kdy němečtí bratři ukázali velkou statečnost dostát základům „Starých povinností“ v jednotném řetězu bratří, proti tlaku Národní mateřské lóže“ Zu den drei Weltkugeln“, která již tuto spolupráci zakazovala.1)
Byla to smlouva dvou svrchovaných zednářských mocností v ČSR o bratrské podpoře a spolupráci o vzájemném ohlašování hledajících a o upozornění hledajících o možnosti využít i lóží jiné národnosti. Protože obě velké lóže pracovaly jiným ritem (německá jánským, česká skotským) byl vytvořen pro společné práce německou lóží „Heimat zu der drei gekrönten Sternen“ v Ústí nad Labem zvláštní rituál.
Rádi bychom navázali na tuto spolupráci i tímto detailem, kdy ke slavnostní první společné práci přivážíme česko-německý rituál, který by měl na tuto tradici navázat.
Proč tedy slavnostní práce zde na německé půdě Zittau, Bautzen, Görlitz. Ta myšlenka vznikla hledáním zednářských kořenů v severních Čechách s možností obnovení historických vztahů na tomto území a možným obnovením spolupráce.
Vraťme se tedy do konce 19. století, kdy na území Čech působily hlavně lóže pod Velkou lóží Německa, kdy zdroje českého zednářství nalézáme v Žitavě (Zittau) u lóže „Friedrich August zu den drei Zirkeln“ , v Drážďanech ( Dresden ) u lóže „Zu den drei Schwestern und Asträa zur grünenden Raute“ v Altenburgu u lóže „ Archimedes zu den drei Reisbretern“ a Hofu u lóže „Zum Morgenstern”. Ty byly v čilém styku s pražskou lóží „Hiram u tří hvězd“ kam přešli bratři Amicitie a Harmonie, kde hlavní organizátor zednářskké práce do l.: Fiedrich August zu drei Zirkeln byl např. br.: V,Uhlíř. 2)
Přišla však válka a naše svazky se porušili. Německé lóže v Čechách netvořili žádnou jednotnou strukturu a spolupráce v těchto letech byla poněkud ledová. Naše vztahy se ještě více ochladily odchodem všech českých bratří právě z „ Hiramu „ . Navíc čeští zednáři v nadšené poválečné době rychle vytvořili Velkou lóži a Nejvyšší radu. Pro německé lóže v tomto prostředí byla znatelná nechuť se angažovat mezinárodně. Nebylo s kým. Anglie, Francie, Spojené Státy, nejsilnější zednářské mocnosti byly zároveň vítězi ve světové válce. Přesně pravý opak byla česká strana. Můžeme to popsat větou: dělejme to jedno jak, hlavně jinak než Němci. Ať se jednalo o rituály nebo mezinárodni vztahy. Také proto zakládáni či vnášení světla do českých LL bylo z Francie, Itálie, Jugoslávie, velmi nejednotné. Rozhodující bylo posléze vytvořit jednotný česky rituál. Bylo usneseno, že bude použit skotský rituál. Vytvořil jej Jaroslav Kvapil, básník a ředitel Národního divadla. Podle tohoto rituálu pracuje v České republice většina LL. dodnes.
Němečtí zednáři však měli dlouholetou zkušenost a silnou tradici. Konsolidací německého zednářstva v Československu se začíná vytvářet nová německá Velká lóže „Lessing zu drei Ringen“, která je založena dne 23.10.1920. Vzniká tedy z výše jmenované l.: „Hiram zu den drei Sternen“ a „Harmonie“ ( od roku 1874 spíše známá jako „ Prager Bruderkreis“ ). Je založena patentem německé velelóže „ Zur Sonne“ v Bayreuthu a začíná pracovat. V Praze pod německou velkolóží„ Lessing zu den drei Ringen“ to jsou lóže „Hiram zu den drei Sternen“, „ Harmonie“, Freilicht zur Eintracht“, „Adorinam zur Weltkugel“ ,“ Wahrheit und Einigkeit zu drei gekrönten Säulen“ a k tomu vzniká společné česko-německé sdružení „Quatuor Coronati coetus Pragensis“. Roku 1934 k velkolóži Lessing zu den drei Ringen“ v Československu již patří 29 lóží a 1 kroužek s počtem 1470 členů. Doc. Čechurová píše ve své knize 3) , že se v podstatě nešlo přehlížet navzájem. Němečtí zednáři byli svými aktivitami na poli vzdělávacím, badatelském, sociálním i organizačním pro české velkým zdrojem inspirace, i když si to někteří nechtěli přiznat. Můžeme dokonce pozorovat určité pozitivní, motivující soupeření či závodění. Z těchto závodů v mnoha ukazatelích vycházeli lépe zednáři němečtí, což mělo své subjektivní a objektivní příčiny. Bylo to dáno větší historickou tradicí, v jejím důsledku větší zkušeností i početní převahou, ale nejen to. Svou roli sehrálo i sociální složení lóží, kdy na české straně se zednáři stávala především univerzitní inteligence a vysoké státní úřednictvo, a na druhé straně to byli spíše advokáti, podnikatelé, továrníci. Navíc berme v úvahu, že německé mentalitě spíše vyhovuje účast v uzavřených striktně hierarchizovaných až „aristokratických“ společnostech, přitom neméně významný aspekt je, že svépomocí a bratrskému kruhu je blízký mentalitě židovské, jež byla v německých lóžích převažující.
Vzájemná informovanost v zednářských časopisech „Svobodný zednář“ a „Die drei Ringen“, návštěvy, přednášky a velmi úzká spolupráce v Quatuor Coronati, dokonce Edvarda Beneše ( tehdy poslance parlamentu a blízkého spolupracovníka prezidenta T.G.Masaryka ) vedla ke stále většímu sbližování zednářství českého a německého. Zlomovým mezníkem byl večer dne 14.3.1929, kdy se uskutečnila hromadná návštěva Lennhofovy přednášky v pražské lóži Adorinam, která byla zcela již neignorovatelná a dále společná práce 15.5.1930 při vnesení světla do nového chrámu německých lóží v Praze, do Lessingheimu v Trojanově ulici. K tomuto aktu se váže i provolání Velikého Mistra Ladislava Tichého, který vybízel k práci na sbližování národů a oceňoval ty české zednáře, kteří se tak chovají. V této době začala skoro příkladná spolupráce nejen jednotlivých bbr.:, ale i celých lóží. Chtěli bychom na tomto místě připomenout navázanou příkladnou spolupráci celé l.: Národ ( jíž členové jsou i na tomto shromáždění ) s německou l.: Munificentia v Karlových Varech, kde působilo několik lékařů z této lóže včetně Jiřího Syllaby.
Veškerá velmi intenzivní společná česko- německá zednářská aktivita tedy vyústila dne 26.4.1934 při podpisu Konkordátní smlouvy mezi Národní Velkou lóží Československou a Velkou lóží „ Lessing zu den drei Ringen“ . Prolomily se tím brány i vyšších stupňů, které janské zednářství německé neznalo, a němečtí zednáři se již mohli ucházet o povýšení na 4 -33. stupeň.
Konkordátní smlouvou se:
1. Uznávají vzájemně
2. Zavazují se k vzájemné podpoře, k udržování bratrských styků a usilování o větší sbližování a porozumění
3. Zavazují se k vzájemnému ohlašování hledajících, a že budou upozorňovat hledající opačného jazyka, že existuje lóže česká či německá
4. Zavazují se, že zachovají plně nepolitickou povahu a nebudou přijímat do svých řad takových mužů, kteří by byli organizováni v uskupeních, která „ pro pro soužití lidí a národů neuznávají demokratických zásad rovnosti, volnosti bratrství, ale chtějí se řídit násilím a utlačováním jednotlivců, tříd, ras a národů.
Tím se otevřela plná spolupráce českých a německých bratří, podle bodu č.2 tedy podporuje vzájemnou spolupráci, vzájemné návštěvy lóží, společnými přednáškami i společnou badatelskou činností usiluje o větší bratrské sblížení . I když tuto spolupráci opět přetrhla válka, myslíme si, že nastává čas opět tuto spolupráci obnovit. Snad to není ani náhoda, že se zde setkáváme naprosto přesně po 80-ti letech po podpisu této významné smlouvy (26.4.).
Někteří naši bratři už zahájili aktivitu na budování možného prostoru kulturního a společenského setkávání v Zittau, pokračujeme návštěvami na přednáškách v Zittau a bratrskými návštěvami v lóži v Görlitz. Věřím, že bude naším společným přáním pokračovat v myšlenkách této historické Konkordátní smlouvy i do budoucna společnými návštěvami prací nejen zde v Německu, ale vašimi návštěvami na práci např. německy mluvící lóže „La Sincérité“ v Praze, společnými kulturními akcemi i sblížení bratří v tomto regionu.
Praha, 2014
1) Das Blaubuch der Weltfraumarerei – 1934 str. 84: Präambel:
1. die Ablehnung jeder Beziehungzu zu ausländische Verbänden
2. Die Ablehnung jedes Nichtdeutschstämmigen in unsere Reihe
4. Die Ablehnung alles Undeutschen in dem Symbolkult unseres Ordens … )
2) Čechurová Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX století, Libri 2002, str.70
3) Čechurová Jana, Čeští svobodní zednáři ve XX století, Libri 2002, str.277
Bedeutung des Konkordats zwischen der „Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der GL „Lessing zu den drei Ringen“ für die Zusammenarbeit zwischen tschechischer und deutscher Freimaurerei.
Petr Kabeš , Worshipful Master, Quatuor Coronati, l∴ No.9, OrientPraha
Ehrwürdigster Grossmeister, liebe Brüder in allen ihren Graden und Ämtern,
wir treffen uns heute aufgrund des 80-jährigen Jubiläums des Konkordates zwischen der tschechischen und deutschen GL auf dem Gebiet der Tschechoslowakei – genau gesagt zwischen der Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der Großloge „Lessing zu den drei Ringen“. Es war der erste offizielle Vertrag zwischen tschechischen und deutschen Brüdern. Der Vertrag wurde in sehr schwerer Zeit abgeschlossen, wobei die deutschen Brüder eine sehr mutige Entscheidung gezeigt hatten, sich in die Bruderkette aufgrund der Alten Pflichten einzureihen. Sie handelten damit gegen den Druck der Großen National-Mutterloge „Zu den drei Weltkugeln“, die diese Zusammenarbeit schon verboten hatte.[1])
Es war ein Vertrag zwischen zwei souveränen Obedienzen in der Tschechoslowakei über die brüderliche Unterstützung und Zusammenarbeit, über das gegenseitige Melden von Suchenden und über Hinweise auf die anderssprachigen Logen. Da die beiden Großlogen in verschiedenen Ritualen arbeiteten – die deutsche nach dem Johannisritual und die tschechische nach dem Schottischen Ritual – wurde für die gemeinsame Arbeit in der Loge „Heimat zu den drei gekrönten Sternen“ i.O. Aussig ein Sonderritual ausgearbeitet. Wir möchten auf diese Zusammenarbeit auch mit diesem Detail anknüpfen. Deshalb brachten wir zu der heutigen Arbeit auch ein deutsch-tschechisches Ritual mit. Warum also diese Arbeit auf dem deutschen Boden Görlitz, Zittau, Bautzen? Die Idee ist durch die Suche nach den Freimaurerwurzeln in Nordböhmen entstanden und wir wollen in den historischen Beziehungen in diesem Gebiet weitermachen.
Also wir versetzen uns ins Ende des 19. Jahrhunderts, wo die Logen auf dem Gebiet Böhmens hauptsächlich unter den deutschen Großloge gewirkt haben. Die Quelle für die tschechischen Freimaurerei finden wir in den Logen „Friedrich August zu den drei Zirkeln“ i.O. Zittau, „Zu den drei Schwertern und Asträa zu grünenden Raute“ i.O. Dresden, „Archimedes zu den drei Reisbrettern“ i.O. Altenburg und „Zum Morgenstern“ i.O. Hof. Diese Logen waren im lebhaften Kontakt mit der Prager Loge „Hiram zu den drei Sternen“. In diese Logen sind die tschechischen Brüder aus „Amicitia“ und „Harmonie“ übergetreten. Der Hauptorganisator war Bruder V. Uhlir.[2]
Dann ist der erste Weltkrieg ausgebrochen und die Verbindungen wurden abgebrochen. Die deutschsprachigen Logen hatten keine einheitliche Struktur und die Zusammenarbeit wurde auf Eis gelegt. Verschlechtert hatte sich die Lage nach dem Abgang der tschechischen Brüder gerade aus der Loge „Hiram“. Die tschechischen Brüder haben in der euphorischen Zeit nach dem Kriegsende schnell eine eigene Großloge und einen Obersten Rat des Schottischen Ritus gegründet.
Zugleich war bei den deutschen Brüdern eine totale Unlust vorhanden, sich international zu engagieren. Es stand die Frage: Mit wem? England, Frankreich, die Vereinigten Staaten, die stärksten Freimaurermächte waren auch die Sieger im Weltkrieg.
Genau das Gegenteil waren da die Tschechoslowaken. Ich habe den Zustand mit dem Satz definiert: „Egal, wie, vor allem anders als die Deutschen, ob sich um ein Ritual oder die internationalen Beziehungen handelte.“ Auch die Gründung, oder Lichteinbringung in die Logen, war ein Chaos. Tschechische Logen wurden aus Frankreich, Italien, Jugoslawien, gegründet. Sie arbeiteten nach verschiedenen Ritualen. Es wurde beschlossen, einheitliches Ritual zu benutzen. Geschrieben wurde dieses nach schottischem Vorbild von Jaroslav Kvapil, Dichter und Direktor des Nationaltheaters Prag. Nach diesem Ritual arbeiten in der Tschechischen Republik die meisten Logen bis heute.
Da die deutschen – besser gesagt die deutschsprachigen Brüder – langjährige Erfahrungen und Tradition hatten, ließ die Konsolidierung auf sich nicht lange warten. Die Gründung einer neuen Großloge „Lessing zu den drei Ringen“ i.O. Prag wurde am 23. Oktober 1920 durch die Großloge „Zur Sonne“ i.O. Bayreuth vollgezogen. Zu dieser Großloge gehörten die Logen „Hiram zu den drei Sternen“, „Freilicht zur Eintracht“, „Adoniram zur Weltkugel“, „Wahrheit und Einigkeit zu drei gekrönten Säulen“ und die Vereinigung „Quatuor Coronati coetus Pragensis“. Im Jahre 1934 gehörten zur Lessing-Großloge in der Tschechoslowakei schon 29 Logen und ein Zirkel mit gesamt 1470 Brüdern.
Die Historikerin Dozentin Jana Cechurova schreibt in ihrem Buch „Die tschechische Freimaurerei in XX. Jahrhundert“ (libri 2002) auf der Seite 277:
„Man konnte sich nicht gegenseitig übersehen. Die deutschen Freimaurer waren mit ihren Aktivitäten auf dem Feld Bildung, Forschung, Soziales und Organisation für die tschechischen Brüder eine große Inspirationsquelle, obwohl es manche Brüder nicht zugeben wollten. Man kann sogar manche bestimmten positiven Aspekte oder sogar Wetteifer beobachten. Aus diesem Wettbewerb sind in vielen Fällen die deutschen Freimaurer als Sieger hervorgekommen, was objektive und subjektive Gründe hatte. Es war mehr Tradition, größere Erfahrung, mehr als die doppelte Anzahl der Mitglieder und auch das soziale Umfeld. Auf der tschechischer Seit war es die Intelligenz der Universität, höhere Staatsbeamte und Künstler, auf der deutschen Seite Anwälte, Unternehmer, Kaufleute und Industrielle. Zusätzlich der deutschen Mentalität entspricht eher die Mitgliedschaft in streng organisierter bis aristokratischen Gesellschaft. Und nicht zu vergessen die Selbsthilfe und brüderlicher Kreis steht nahe der jüdischen Mentalität, die sehr stark, wenn nicht überwiegend, in den deutschen Logen vertreten war.“
Die gegenseitige Information in Freimaurerzeitschriften „Svobodny zednar“ und „Die drei Ringe“, Besuche, enge Zusammenarbeit im Quatuor Coronati, Vorträge z.B. von Dr. Eduard Benes – damals noch Parlamentsabgeordneter und sehr naher Mitarbeiter des Staatspräsidenten T.G. Masaryk und später auch selbst Staatspräsident – führten zu langsamen Annäherung. Höhepunkte waren der Besuch und der Vortrag von Bruder Lennhof in der Prager Loge „Adorinam“ am 14.03.1929 und besonders die Einweihung des neuen Logenhauses der Lessing-Großloge am 15.05.1930. Bei diesem Akt wurde auch die Proklamation des tschechischen Großmeisters Frantisek Tichy, sich zur Annäherung zwischen den Völkern zu bekennen und gleichzeitig die Brüder zu würdigen, verkündet. Zu dieser Zeit begann eine beispielhafte Arbeit nicht nur einzelner Brüder, sondern aber auch gesamter Logen. Ich möchte an dieser Stelle die Brüder der Loge „Narod“ viele ihrer Nachfolger sind auch heute anwesend, erinnern. Die Loge hat mit der Loge „Munificentia“ i.O. Karlsbad enge Beziehungen gehabt. Viele Brüder waren Ärzte, wie z.B. Bruder Jiri Syllaba, der erste tschechischer Großmeister, nach dem Jahre 1990. Diese Aktivitäten haben ihren Höhepunkt erreicht bei der Unterschrift des Konkordats am 26.April 1934 zwischen der „Narodni Velika Loze Ceskoslovenska“ und der Großloge „Lessing zu den drei Ringen“. Damit wurden auch die Schranken für deutsche Freimaurer zu Graden 4 – 33 des Schottischen Ritus geöffnet. Diese weiterführenden Grade kannten die deutschen Freimaurer in Böhmen nicht.
Ich wiederhole die wichtigsten Punkte des Vertrages nochmals:
- Die gegenseitige Anerkennung
- Gegenseitige Unterstützung, brüderliche Kontakte
- Gegenseitige Meldungen über die Suchende mit der Möglichkeit ein Veto einzulegen
- Eine Verpflichtung zur nichtpolitischen Plattform und Absage aller rassistischen nichtdemokratischen Formen in Freimaurerei auf dem tschechoslowakischen Gebiet.
So wurde das vollkommene Zusammenleben gestartet. Nur für ein paar Jahre, bis es durch den Krieg unterbrochen wurde.
Wir glauben, dass jetzt die richtige Zeit ist, diese Zusammenarbeit zu erneuern. Es ist kein Zufall, dass wir uns hier nach genau 80 Jahren nach der Unterschrift, treffen. Manche unserer Brüder haben schon mit dem Aufbau des kulturellen und gesellschaftlichen Treffens in Zittau und Görlitz begonnen. Wir wollen im Geiste dieses Konkordats an die brüderlichen Besuche zu Tempelarbeiten und Vorträgen anschließen. Diese Zusammenarbeit soll weiterblühen, auch mit eurem Besuch in Prag, vielleicht bei unserer deutschsprachigen Loge „Sincerite“.
Petr Kabes, Grossbibliothekar
[1] Das Blaubuch der Weltfreimaurerei – 1934 Seite 34. Präambel
a) die Ablehnung jeder Beziehungen zu ausländischen Verbänden
b )Die Ablehnung jedes Nichtdeutschstämmigen in unseren Reihen
c) Die Ablehnung alles Undeutschen in dem Symbolkult unseres Orden
[2] Cechurova Jana: Cesti svobodni zednari ve XX. stoleti Libri 2002, Seite 70