Introduction of VLČR Grand Master

It is a pleasure for me to write an introduction to Ars Quatuor Coronatorum, which has been published annually by Quatuor Coronati Lodge no. 9, Prague, since 2002.

 This yearbook is now mature and has earned not only an eminent rank among the Czech Masonic publication but is also increasingly known and appreciated internationally.

 Brethren desirous to improve their knowledge of Freemasonry will find in this new number a unique source of interesting information about the history of the Masonic Order in general, and more particularly in our country.

 The role of QCL no. 9 is especially important because Masonic studies, documents, articles and papers written in the Czech language remain few, compared to the vast amount of Masonic literature available in English, German and French.

 As Freemasons are celebrating the 90th anniversary of the foundation of the National Grand Lodge of Czechoslovakia, it is good to underline and illustrate that Freemasonry is an order with a brilliant past and to look back with pride at our past.

 At a same time let us remember that Freemasonry is not a museum, but an active institution moving with its time, and that it is our duty to ensure that the Masonic order will continue to expand and flourish during this 21st century.

 I congratulate and warmly encourage the Brethren of QCL no. 9  to continue to publish excellent research work for the benefit of the present and future Brethren of the Grand Lodge of the Czech Republic, hoping that, while reading Ars Quatuor Coronatorum, they will find in it a permanent and useful source of education, reflection, inspiration, enthusiasm and love of the Royal Art .

Předmluva Velkého mistra Veliké lóže České republiky

Je mi potěšením napsat předmluvu ke sborníku Ars Quatuor Coronatorum vydávanému každoročně lóží Quatuor Coronati č. 9 v Praze od roku 2002.

Sborník je připraven k vydání. Jde o pozoruhodnou publikaci v oblasti české zednářské literatury, která si ovšem získává stále větší pozornost a uznání také v mezinárodním měřítku. Pro bratry, kteří by si rádi rozšířili své vědomosti o Svobodném zednářství, je toto nové číslo zdrojem mimořádně zajímavých informací zejména o historii řádu v naší zemi.

Česká lóže QC č. 9 má velmi důležitou úlohu, protože článků, dokumentů a odborných studií v českém jazyce není ve srovnání s rozsáhlou zednářskou literaturou dostupnou v angličtině, němčině a francouzštině mnoho.

Čeští svobodní zednáři oslavují 90. výročí založení Velké lóže České republiky.  Je na místě ohlédnout se zpět a  zdůraznit, že Svobodné zednářství je řádem s mimořádnou minulostí, na kterou můžeme být právem hrdi. Zároveň si uvědomme, že Svobodné zednářství není přežitek. Je to aktivní instituce, která jde s dobou, a naší povinností je zajistit, aby řád Svobodných zednářů v 21. století nadále rostl a vzkvétal.

Blahopřeji bratrům z lóže QC č. 9 k jejich sborníku a rád bych je povzbudil k vydávání dalších skvělých vědeckých  prácí ve prospěch stávajících i budoucích bratrů Velké lóže České republiky. Doufám, že jim bude Ars Quatuor Coronatorum trvalým zdrojem poučení, úvah, inspirace, nadšení a lásky ke Královskému umění.

Cesta ke konstituování Národní Velké Lóže Československé

Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.

Abstrakt

Velká Národní Lóže Československá vznikla před devadesáti lety jako společný projekt dvou dosavadních ohnisek českého zednářství, která se, i přes řadu rozdílů a animozit dokázala soustředit k dosažení společného cíle, tedy vytvoření vrcholných zednářských struktur v Československu. Nelze však opominout, že cesta k tomuto cíli nebyla vůbec jednoduchá a přímočará.

Tak, jak rychle vznikla za italské podpory roku 1919 lóže Národ, tak se chtěla i rychle rozmnožit a založit další lóže, aby bylo možno přikročit k vytvoření vlastní Velké Lóže. A na druhou stranu lóže Jan Amos Komenský, navazující člensky na předválečné zednářství a opírající se nyní o kontakty s francouzskými zednáři, se sice také rozbíhala k novému náboru členů, ale její kroky sledovaly daleko více standardní zednářské postupy.

Podíváme-li se na věc čistě pragmaticky, pak k dosažení cíle, který byl pro obě skupiny totožný, totiž vytvořit v Československu česko-jazyčnou úplnou zednářskou strukturu, bylo nejlepší začít komunikovat. Muži z Komenského měli zkušenosti, kontakty, muži z Národa disponovali velkým počtem členů a kontakty měli také.

Společným snažením a synchronizací kroků ve vztahu k zahraničnímu zednářství se nakonec podařilo v letech 1922 a 1923 dovršit zednářskou strukturu v Československu, kdy nejprve vznikla Nejvyšší Rada a následně i Velká Národní Lóže Československá, do níž bylo vneseno světlo 27. října 1923, a sice bělehradskou Velelóží Jugoslavia

Abstrakt

Die Nationale Großloge der Tschechoslowakei ist vor neunzig Jahren als gemeinsames Projekt von zwei bisherigen Zentren der tschechischen Freimaurerei entstanden, die es auch trotz einer Reihe von Unterschieden und Animositäten geschafft haben, sich aufs Erreichen des gemeinsamen Zieles zu konzentrieren, also der Schaffung von freimaurerischen Gipfelstrukturen in der Tschechoslowakei. Es darf jedoch nicht verschwiegen werden, dass der Weg zu diesem Ziel keineswegs einfach und gerade war.

So schnell wie die Loge „Národ“ (die Nation) mit der italienischen Unterstützung im Jahre 1919 entstanden ist, so schnell wollte sie sich auch vergrößern und weitere Logen gründen, um eine eigene Großloge bilden zu können. Auf der anderen Seite stand die Loge „Jan Amos Komenský“, deren Mitglieder an die Freimaurerei vor dem Krieg angebunden waren und die sich jetzt auf Verbindungen zu den französischen Freimaurern stützten. Sie hat zwar auch mit der Anwerbung von neuen Mitgliedern begonnen. Sie ging dabei weitaus mehr auf klassische freimaurerische Art vor.

Wenn wir die Sache rein pragmatisch betrachten, dann war die beste Lösung zum Erreichen des Ziels, das für die beiden Gruppe identisch war, nämlich eine tschechisch sprachige vollständige Freimaurerstruktur in der Tschechoslowakei zu bilden, die Kommunikation miteinander aufzunehmen. Die Männer von der Loge Komenský hatten Erfahrungen und Verbindungen, die Männer von der Loge Národ verfügten über eine große Mitgliederzahl und Verbindungen.

Durch gemeinsame Anstrengung und Synchronisierung der Schritte gegenüber der ausländischen Freimaurerei ist es schließlich zwischen 1922 und 1923 gelungen, die Freimaurerstruktur in der Tschechoslowakei zu vollenden. Es wurde zunächst der Höchste Rat gegründet und anschließend die Nationale Großloge der Tschechoslowakei, in welche das Licht am 27. Oktober 1923 eingebracht wurde, und zwar durch die Großloge „Jugoslavija“ aus Belgrad.

Slobodomurárske lóže na medzivojnovom Slovensku – Na príklade lóže Mlčanlivosť v Bratislave

Doc. PhDr. Martin Javor, PhD.

Abstrakt

Die Geschichte der Freimaurerei in der Slowakei wurde in der Zeit zwischen den Kriegen durch eine ganz andere internationale Lage ab Jahre 1918 geprägt. Das Gebiet der Slowakei wurde in einen neuen Staat integriert. Die Mehrheit existierender Verbindungen wurde unterbrochen, womit auch jene Freimaurer ein Problem hatten, die bis zum Jahr 1918 zur Großloge von Ungarn gehörten. In den ersten Monaten der Existenz des neuen Staates war die Lage von ungarischen und deutschen Logen auf dem Gebiet der Slowakei unsicher.

Erst nach dem Entstehen der Großloge „Lessing zu den Drei Ringen“ klärte sich die Lage bezüglich der „alten“ Freimaurerei in der Slowakei. Im Beitrag beschreibe ich die Geschichte der Loge „Mlčanlivosť“ (Zur Verschwiegenheit) in Pressburg, die zwar zur deutschen Obedienz gehörte, jedoch wie sonstige deutsche und ungarische Logen sehr eng an der Bildung der tschechoslowakischen Logen mitgewirkt hat. Die Tätigkeit von Logen auf dem Gebiet der Slowakei war sehr aktiv.

Im Beitrag beschreibe ich vor allem deren vorlesungsbezogene und philanthropische Aktivitäten. Einen erheblichen Anteil bildet ebenfalls eine Analyse von Verbot und Verfolgung der Logen zwischen 1918 und 1939. An Hand der Vorstellung der Geschichte der Loge „Mlčanlivosť“ (Zur Verschwiegenheit) habe ich mich bemüht, die komplizierte Ausübung der Tätigkeit der Freimaurerei auf dem Gebiet der Slowakei in der Zwischenkriegszeit anzureißen. Dieses Thema ist bei weitem noch nicht ausgeschöpft, und ich hoffe, dass es gelingt, weitere wichtige Materialien für eine bessere Darstellung des Freimaurerlebens in der Slowakei zu finden, und zwar nicht nur für das sehr problematische 20. Jahrhundert.

Abstrakt

Dejiny slobodomurárstva na Slovensku v medzivojnovom období sú poznačené úplne inou medzinárodnou situáciou od roku 1918. Územie Slovenska sa ocitlo v novom štáte, pretrhla sa väčšina väzieb, s čím mali problém aj slobodomurári patriaci do roku 1918 pod Uhorskú Veľkú Lóžu. V prvých mesiacoch existencie nového štátu bola situácia maďarských a nemeckých lóží na území Slovenska neistá.

Až po vzniku veľkolóže Lessing zu den Drei Ringen sa situácia okolo „starého“ slobodomurárstva na Slovensku vyjasnila. V príspevku opisujem dejiny lóže „Mlčanlivosť“ v Bratislave, ktorá síce patrila pod nemeckú obedienciu, avšak veľmi úzko spolupracovalo, tak ako ostatné nemecké a maďarské lóže, na vzniku lóží československých. Činnosť lóží na území Slovenska bola veľmi aktívna.

V príspevku opisujem predovšetkých ich prednáškovú a filantropickú činnosť. Značnú časť tvorí aj analýza zákazu a prenasledovania lóží v rokoch 1918 a 1939. Na základe predstavenia dejín lóže „Mlčanlivosť“ (Zur Verschwiegenheit) som sa snažil načrtnúť zložité fungovanie slobodomurárstva na území Slovenska v medzivojnovom období. Táto téma zďaleka nie je vyčerpaná, dúfam, že sa podarí nájsť ďalšie dôležité materiály pre lepšie zmapovanie slobodomurárskeho života na Slovensku a to nielen vo veľmi problematickom 20. storočí.